Z Londýna do Afriky 2

Vašek, Kateřina, já a samozřejmě Roberta

A tak se tam měli

Vlastně, tak jsme se tam měli

První štace na ubytování byla v pretorijské čtvrti Moreleta Park a penzion se snídaní nezklamal. Vaškovi se moc líbilo posezení u grilu, zde nazývaném „braai“, no a Kateřině vyhovovaly černé služky, které servírovaly snídaně a každý den poctivě uklízely pokoje a společná prostranství. Pátek 28.8. večer byl vyhrazen pro Robertu, moji bývalou italskou spolužačku, v současnosti zaměstnanou u STA Travel, která nám rezervovala další ubytování v národním parku Pilanesberg a Kapském městě. Ve své tradičně bouřlivé nadšené náladě mě Roberta uvítala přesně tak, jakoby jsme se neviděli několik hodin a ne deset let. Absolvovali jsme vynikající večeři, u které mi předala poukazy na ubytování na našich dalších štacích. Zaujatě naslouchala češtině a snažila se naučit nějaká nová slova, upřímně mě překvapila s pamětí těch slov, která jsem je učil já, ještě v uniformách na školním hřišti.